K čemu by to bylo dobré, vlastně k čemu je dobrý celý benchmark, který se od reality odlišuje.

Jsou aplikace, které zkrátka jedno jádro vytěžují na maximum pro výpočetní operace, které už v principu nelze rozložit do více vláken. Stručně řečeno, nelze zahájit další výpočet bez znalosti předešlého výsledku. A bohužel jde o výpočty, na které uživatel čeká a bez kterých se nepohne z místa. Rozhoduje čas potřebný na přepočet např.: struktur, volných ploch apod. Běžná a nejčastější činnosti při denní práci na konstrukci a čím méně člověk čeká, tím více toho udělá.

Pokusy implementovat některé CAD aplikace na M1 berou za své, protože ve skutečnosti se výkonem nepřibližuje utopistickému očekávání a přepočet takové struktury potom zabere nepřiměřené množství času. Tak to prostě je a žádná teorie a žádný benchmark na tom nic nezmění. Nečekám, že to pochopíte.

Mac OS nebyla nikdy platforma pro konstruktéry. Absence příslušného softwaru velké trojky ­(Dassault, PTC, Siemens­) + Maximum 64 GB draze koupene sdilene RAM neni uplne dobry vychozi bod.

Na tom nezáleží, protože zde se nasazuje psí hlava Intel už jen z pouhého principu, rádoby vtipných komentářů.

Pravda je taková, že ani Ryzen zrovna neexceluje v CATIA ­(Creo nepoužívám­), protože výpočetní úloha přeskakuje mezi vlákny a celá výpočetní operace se neúměrně prodlužuje. Jak jsem se dozvěděl, jde o ochranu před tepelným namáhám, kterou si řídí procesor sám a přirazení v scheduleru operačního systému pozbývá účinnosti. Zpracovávaná úloha prostě bude lítat sem a tam po všech jádrech. Xeon W­-1290T dosahuje podstatně lepších výsledků ­(single­) a méně se čeká na výsledek. Nemá ani valný smysl řešit výkon disk, protože ovlivní načtení, nikoliv natažení knihoven a potřebných částí, tady brzdí síť. Nikdo rozumný na tom nebude dělat pevnostní analýzy a simulace, od toho jsou specializované výpočetní mašiny, které to zvládnou podstatně lépe, než pracovní stanice konstruktérů. Není podstatné co říká nějaký přihlouplý benchmark a rádoby odborník v komentáři, ale na skutečných výsledcích. Využití více jader na maximum je dávno běžnou součástí, ale nejvíce se zkrátka čeká přepočty ­- zkrátka singlethread záležitosti. Stejně tak nemá smysl u konstrukce a velkým počtem dílů bazírovat na detailech, rozlišení a počtu zobrazení, protože i na nejvýkonnějším Quadro by to byla v podstatě slide show. Moloch, ale pořád je to Catia, ve které spolupracují lidé z různých oborů a Catia pokrývá od konstrukce po řízení výroby a logistiku. Virtuální realita dokáže simulovat údržbu apod.

Nemusí to být zrovna těžkotonážní Catia, nebo Creo, stačí i podporovaný ­"dětský­" AutoCAD a svět vypadá úplně jinak, než v přihlouplém benchmarku. Podobné je to s disky, stačí Ansys a chcípou i ta nejvýkonnější disková pole, natož vítězové benchmarků, které Ansys doslova zašlape do země a celá analýza­/simulace se zasekne. Na to jsou specializované víceprocesorové mašiny ­- GRID s tunou ECC pamětí a výkonným, leč velice odolným diskovým polem schopných ustát množství zápisů. Proto jsem skeptický ke všem různým benchmarkům a neuznávám nasazování psí hlavy z neznalosti. Šíří se to jako lavina a každý prosťáček opakuje.

Pracovní stanice se šijí na míru konkrétním aplikacím a činnosti, nikoliv podle toho, co ukáže prakticky nesmyslný benchmark.

A čo to ­"akože­" má byť ten Ansys??? Nejaký reálny benchmark? A že zakope do země každé diskové pole??? reálne diskové polia sa v realite boria s inými problémami ako Ansys! Tak nepíš blbosti!

Myslím, že Ansys bude nějaká simulace, nebo prostředí pro nějaké výpočty.

Benchmark je dobrá věc, ale reálně to nemá až takovou vypovídající hodnotu. Celý systém je slabý, jako jeho neužší místo ­(bottle neck­). Celé to může brzdit nejen procesor, ale také jestli máte optimálně umístěné RAMky, jestli máte dostatečně silnou mobo, nebo jestli jste použil ty správné kabely pro zapojení disků.

Do práce kupujeme na CAD a Catii Dell Precision, poslední letos v lednu s Xeonem 3.9Ghz, nVidií Quadro 8GB RTX4000, a 32 GB DDR4 ­(2666 MHz­) a M.2 SSD

Občas je to stejně šnečí marš, zvláště když si chtějí ty 3­-D modely otáčet a pak si stěžujou že je to pomalý ;­) jako házet perly svi**ním :­)­)

Myslí, že singlethread výkon není až tak důležitý, vypovídá to o síle Intelu, ale M1 je zase lepší ve spotřebě, je efektivnější.

Výkon vždy závisí na konkrétním programu, co z počítače využije. ­(co a jak­) Je naprosto normální, že se počítač přizpůsobuje podle toho, co na něm do hodlá dělat. Tuplem u profi programů, které stojí leckdy víc než celá sestava. ­(což je btw právě věc, co mi na jablku vadí, že je buď velmi málo, nebo zcela nerozšiřitelné.­)

Souhlasím, já jabka taky moc nemusím, vždycky jsem tíhnul spíš k opensource komunitě. Chtě nechtě ale uznávám, že jabka jsou spolehlivá a celkem držáci, což je síla souhry SW a HW. Rozšiřitelné něco je, teda aspoň o RAM a disk.

Nevadí mi HW ani SW jabka. Vysoká cena je asi taky OK, prostě to nahrává pozérům, co budou ukazovat že mají cash. Co mi vadí víc, jsou takový ti zarytí jablíčkáři, v práci jich pár mám a to je něco :­) vyjdou hodinky tak se dokáží bavit hodiny a hodiny o tom, jak jsou spárované. Android neměli nikdy v ruce, ale na Apple nedají dopustit, MP3ky neposlouchají, nikdy nepotřebovali pořídit časosběrné snímky, jiný zase nefotí, .. ale všichni vědí, že Android je na h***o :D prediktivní text taky nepoužívají a evidentně nikdy nepotřebovali použít telefon jako flashku.

Ale to už jsem hodně od tématu, omlouvám se za odskok..

Jestli Ansys zabije diskové pole, tak to nesvědčí o hardwaru, ale o tom, že je to blbě navrženo. Každý výpočtář ví, že má smysl počítat jen to co se vejde do paměti. 1TB RAM je dneska celkem rozumná konfigurace do solveru, ale samozřejmě záleží na konkrétním typu úlohy.

Pravidlo výpočtařiny č.2 ­"Není HW, který by nebylo možné zahltit­" Pouhá změna velikosti elementu zvýší náročnost klidně o 100%. Proto výpočtář musí optimalizovat úlohu už od prvního momentu s ohledem na licence, HW a čas.

Nesouhlasím, že krom Intelu je všechno špatné. M1 má velmi nízké latence do pamětí cache i RAM, to je jistě dobrá vlastnost nicméně reálnou výkonost těch procesorů v CAE se asi nedozvíme, protože s ohledem na omezenost možností ­(nejen­) RAM to prostě není vhodné železo na tento účel a vydavatelé CAE sw. to samozřejmě vědí.

Jiná situace je u AMD... v poslední době jsme pořizovali pár solverů právě s AMD. Např. EPYC 73F3 je v současné době jeden z nejlepších křemíků s ohledem na výkon ve FEM. Intel ice lake jsou aktuálně bohužel poněkud impotentní co se týká frekvence a rovněž velice špatně dostupné. Uvidíme za rok... bude nám končit pronájem několika SkyLake solverů, tak snad si napraví image se Saphire Rapids... jinak Milan­-X či ZEN4 nebudou jistě špatná volba.

PS.: Stěhování mezi fyzickými jádry se samozřejmě dá vypnout a taky je to většinou default volba pro HPC profil ­(alespoň u HP­), stejně jako deaktivace SMT.

netřeba vědět spotřebu, jak jsem tak viděl tak alder lake­-s má spotřebu jen 2*tolik co tdp, ale hlavně že má největší st výkon. Je zima, zarputilým intelákům nebude, zatopí si počítačem.

Nemá NÁHODOU M1 spotřebu tuším maximálně 9w? JÓÓÓ, pobili jsme ho s procesorem, který má 250w. ­(a v tom okamžiku to je fakt 250w na jedno jediné jádro­) Hele nevím, ale takové ­"vítězství­" bych se spíš styděl uveřejnit.

Tohle ale Intel nezveřejňoval, ten s tím nemá nic společného, aby se měl stydět za nějaké zveřejňování.

Pravda :­) Gelsinger není takový magor, aby takhle útočil na rekord. ­(spotřeby elektřiny­)
PS: velmi by mě zajímaly limiity křemíku, který by byl vyráběný v nula g, na oběžné dráze. Zemská přitažlivost ovlivňuje vše, od krystalické mřížky, přes dopování až po samotnou litografii. Co by bylo možné, kdyby to celé nebylo deformované zemskou přitažlivostí? Uvidíme, jak se povede komerční vesmírné stanici, třeba to tam někdo odzkouší. ­(pravda, zase je problém, že procesy s piřtažlivostí počítají, třeba s tím, že voda tečew dolů.)

M1 max se kterou se to porovnává má 119W spotřebu v plné zátěži. Snad jste si opravdu nemyslel že 9W může mít takový výkon...

Tady zase trochu pozor, Vy zas míříte do opačného argumentačního extrému. Ten výkon v single­-thread, o kterém je tu řeč, má M1 podobný jako M1 Pro i Max. Jde o test CPU, tak by mi nepřišlo moc fér do toho tahat TDP všech jader se započítaným TDP grafiky, když ta nepřijde ke slovu ­(a to pochopitelně u obou, tedy Applu i Intelu­), stejně jako další jádra CPU.

Když se podíváme na testy Intelu, tak u něj jednojádrové vytížení obvykle znamená něco okolo 50­-90 W ­(záleží na procesoru a benchmarku­). Apple má těchto 90 W, když se vytíží ne jedno jádro, ale všechna CPU jádra i GPU. A tady si ještě dávejte pozor, on je rozdíl, zda berete spotřebu CPU nebo celého počítače, tedy i s monitorem, protože těch 119 W má celý počítač se vším všudy, ale ne CPU... Asi Intelu také nebudeme připočítávat nějakou grafiku a monitor.

Co jsem se díval na měření spotřeby Applu v single­-thread, nejvyšší hodnoty byly okolo 11­-15 W. Multi­-thread zhruba 35­-45 W. Když tedy vezmu průměry, tak single­-thread u Applu cca 13 W proti Intelu cca 70 W při stejném single­-thread výkonu. To je docela dost velký rozdíl.

Jasně že toto srovnání nebere v úvahu spotřebu a sleduje se čistě jen výkon, výkon na watt tedy efektivita by byla zcela někde jinde ve prospěch Applu, před nějakou dobou jsem to zde počítal, Apple měl tuším 400% efektivitu

Ale říct že ­"250W na jedno jádro­" je taky prasárna

F1 momentalne ­"zerie­" okolo 100kg benzinu na 300km ­- presnejsie to nevieme. To mas pri cca 0,8kg na liter 125 litrov = 42 litrov na 100km. Skus ist s tou tvojou octaviou alebo ww na okruh a vyskusaj kolko to bude zrat.. odhadujem tak polovicu. Keby to bola hned tretina aj tak si daleko daleko daleko daleko daleko menej efektivny, ako F1, lebo ta ­"sranda­" ma tak 750kW, kolko ma tvoja octavia? 100?

Proc by melo? Frekvence a architektura jdou v ruku v ruce s velikosti pipeline.